Google certifikace aneb americké psycho
Cíl byl získat do jednoho roku certifikaci, zkoušku s názvem Google Certified Deployment Specialist, což je nejvyšší možná technická certifikace na poli Google Apps. Jsem držitel několika mezinárodních certifikací, mám už poměrně dlouholeté zkušenosti ze světa IT, speciálně z návrhů a realizací infrastruktury pro různé i mezinárodní společnosti a korporace. Měl jsem štěstí, že jsem mohl několikrát budovat IT takříkajíc na zelené louce. Byl jsem u toho, když jsme zaváděli jako možná jedni z prvních ve střední Evropě terminálové řešení (Citrix) tenkrát pod názvem Winframe. V té době v ČR bez možnosti nákupu a podpory. Implementoval jsem virtualizační technologie, kdy se o jejich využití teprve začínalo mluvit. Stál jsem u tvorby a vybudování záložní backup lokality, Business Continuity plánů a Disaster Recovery plánů. Takže jsem trpěl pocitem, že získání certifikace nebude velkým problémem.
Mezikrok Google Apps Certified Administrátor
Tak to byla lahůdka. Ryze praktická zkouška. Řešíte sadu hypotetických úkolů. Start nebyl jednoduchý, ale pak jsem se rozjel (asi jako žák Mazánek:). Pochvala patří Google za daný přístup. Prakticky jsem se na certifikaci nijak zvlášť nepřipravoval, přečetl jsem možné okruhy otázek a nejasné věci prošel. Využil jsem poznatky z praxe a pár věcí odvodil.
A teď hurá na certifikaci Google Deployment Specialist
Mezi doporučené požadavky patří např. tři roky praxe v realizaci, implementaci a návrhu přechodu na Google Apps. Dále nastudování odhadem více než 500 stránek textů, případně absolvovat placené školení. Pokud hledáte vzorové otázky, zklamu vás. Našel jsem pouze čtyři. Osobní zkušenosti absolventů jsou: “Nestačí jen nastudovat uvedené zdroje, praxe je velikou výhodou” nebo “Používejte logiku”.
Technické a jiné požadavky pro možnost absolvování certifikace
Certifikační zkouška (řešení Kryterion) stojí 100 USD, obsahuje okolo šedesáti otázek a vzhledem k tomu, že je dozorovaná je potřeba zakoupit USB kameru za 40 USD s dopravou za 30 USD. Případně najít certifikační středisko kde můžete zkoušku složit. Já si zvolil pohodlí domova. V tomto případě si musíte zajistit, že Vás nikdo nevyruší, nevejde do místnosti a vy naopak místnost neopustíte. I z tohoto důvodu jsem volil čas zkoušky na 11:30 dopoledne s ohledem na to, že i dětičky jsou zajištění ve škole a školce a já si je v 15:00 vyzvednu (opravdu?).
Kamenem úrazu bylo nakousnuté jablko
K tomu, aby jste mohli zkoušku absolvovat potřebujete kromě usb kamery mít nainstalován Kryterion software (sentinel), který vám počítač po dobu certifikační zkoušky “uzamkne“ (neotevřete jinou aplikaci) a zároveň zajistí dálkový monitoring místnosti přes usb kameru.
10, 9, 8,… Start
Čas 11:30, čekám na aktivaci tlačítka Launch. Dělám refresh web stránky s certifikačním testem, ale stále nic. Pro lepší komfort bych uvítal zaslání notifikačního, aktivačního mailu. Že bych si naplánoval zkoušku na 23:30? Ne, jsem si jistý, vybíral jsem čas zkoušky na 11:30 am (první dopolední). Nezbývá než kontaktovat technickou podporu. Ta kontroluje nastavení, a nakonec mě přeposílá vzkaz, že zkouška budu posunuta na 12:00 a že mám 20 minut na aktivaci a přihlášení se k certifikačnímu testu.
Odcházím se uklidnit. Zkouška bude trvat 2 hodiny 30 minut, a já mám stále čas stihnout vyzvednout děti v 15:00. Akorát už ten oběd nebude.
7,6,5… Start
Je 12:00 a ono prokleté tlačítko stále nikde. Kromě Chrome zkouším druhý browser, pro jistotu i “otáčím” jablko – znáte ono všemocné „vystoupit a nastoupit“. Ale stále nic. Znovu píši na podporu. Tentokrát mě radí, použijte jiný počítač. OK, místo Apple Mackbook Pro beru Apple Air s vědomím, že budu ochuzen o obraz na externím LCD monitoru. Ale druhý mac je na tom úplně stejně. Znovu kontaktuji podporu. Dostávám radu k nezaplacení, použijte Windows.
No, to už jsem skoro psychicky zlomen a zhrzen. Beru 5 let starý notebook, stírám prach a tajně prosím Billa o to, aby mě počítač v půlce testu “neklekl”. Pozitivní je, že na “okenním” OS už tlačítko Launch vidím. Je 12:45. Následuje pořízení fotografie, a tak se snažím tvářit tak inteligentně jak mohu (jsem bez oběda, před zkouškou o délce dvě a půl hodiny a kromě stresu také s vědomím, že musím vyzvednout dva caparty). Pořízená fotografie se použije opětovně k ověření přihlášení resp. ke kontrole, zda nedošlo náhodou k výměně osob. Povedlo se, fotografie je pořízena a mohu přejít na další krok. Nicméně opět končím, objeví se přesýpací hodiny a nic se neděje. Počítám, kolikrát se přesypou. Po té, co mě to přestává bavit už asi popáté znovu otevírám service desk okno a hřeje mě pocit, že onen člověk na druhé straně zeměkoule možná začíná tušit, kde že je Česká republika.
4,3,2,1 … Start už snad je všem problémům konec
Dostávám další cennou radu, vypnout firewall, nastavit IE do výchozího nastavení, reboot a vše znovu. Jen se slabě ptám, co s načatou zkouškou (na večer ještě nemám žádný plán). Je to OK, mohu volně navázat, čas se zatím nepočítá. Po všech krocích (proč nikde na webu není zmínka o možných potížích nevím, ale dle následné diskuze s ostatními Google partnery zjišťuji, že jsem nebyl zdaleka jediný) konečně naskakuje otázka číslo 1 a čas 2:29:59…
Mr. Bean na scéně
Vím, první otázka je klíčová, buď se na ní uklidníte, nebo naopak hladina stresu vyřadí váš mozek z činnosti. Právě teď si vzpomínám na Beana a jeho zkouškový pokus. Rychle projdu prvních deset otázek abych se ujistil, že mám správný test. Rozuměj, jsem trochu vykolejený z faktu, že ono penzum informací které jsem nasál se neslučuje s oním vzorkem otázek. Obrazovka blikne a vzdálený dozor po mě žádá odebrat “watch”. Mám jedny mechanické na ruce a pak ještě jedny stolní, pro jistotu odebírám oboje. Stačí to, jsem oprávněn pokračovat v testu.
V tomto okamžiku je potřeba přijmout holý fakt a onu slavnou moudrost: “Hlavně se z toho neposrat” (pardon za vulgarismus). Vracím se k první otázce a začínám nad ní více přemýšlet. Postupuji dále a v klidu ale s lehkým mražením, že to nemusí dopadnout dobře.
Na rozdíl od první Google certifikace zde podotknu, že nemám rád otázky typu: “Jaký je limitní parametry služby XYZ”? S pěti možnostmi od propustnosti linky, po počet TCP připojení (bohužel nemohu uveřejnit přesné znění otázky, mohu jen říci, že se zde nejednalo o úplně klíčové parametry, které většinou znáte). Chápu smysl otázky, ale při množství všech parametrů a častých změnách hodnot nepovažuji tyto otázky za zrovna ideální. Především kvůli tomu, že raději chápu logiku, než fakt, že budu chodící encyklopedie.
Ty by nebylo aby nebylo
Jsem na konci testu, kupodivu mám více než 45 minut k dobru, takže eviduji i onen vykřičník v podobě včasného vyzvednutí dětí. Takže si nastává review. Okno s certifikační testem však opět “zamrzne” i když venku slunce pálí, bohužel připojení k Internetu není funkční. Říkám si v duchu: „to je…” a sahám po WiFi routeru. Zavírám IE a znovu spouštím, loguji se opětovně k certifikačnímu testu. Zkouška je dohledem přerušena, dozorce se mě ptá, cože to bylo za bílou krabičku, na kterou jsem sahal. Odpovídám WiFi modem s vysvětlením, že mě spadlo připojení mohu pokračovat (zřejmě kamera průběžné nahrává do mezipaměti) pro následné vyhodnocení. Pamatujte na fakt, že nesmíte opustit místnost, nikdo nesmí přijít atd… Skoro lituji, že nevyužívám zázemí certifikačního střediska jako v předešlých případech.
Po tomto faktu urychleně projdu otázky, nemám už moc sílu přemýšlet, chci to mít prostě už za sebou a klikám na ukončení certifikačního testu. Po té, co se objevilo ono kouzelné slovíčko PASS jsem v euforii. Po čtyřech hodinách opouštím svoje domácí vězení – certifikační místnost a mažu pro děti…
Deset stupňů ke zlaté
- Certifikační zkouška není všelék, ale potencionálním partnerů může naznačit, že jste ochotni na sobě pracovat a že musíte mít určité znalosti.
- Pečlivě zvažte, kde se budete certifikovat. Vzhledem k cyklu pravidelných certifikačních zkoušek jsem se rozhodl pro vlastní řešení, ale jak vidíte, ne vše jde jako po drátkách.
- Google Deployment Specialist je “vyšší level” a tak po jejím zvládnutí zažijete onen krásný pocit Nirvány, který se u praktické zkoušky nedostavil.
2 comments
Jan Zítko
21. 10. 2015 at 10:24
Děkuji za hezký článek! 🙂 taktéž se chystám na tuto zkoušku, někdy v průběhu Prosince mám termín… máte nějaké doporučení ohledně studijního materiálu a nebo je skutečně nutné se utopit v tom balastu příruček, videí apod. ? Jinak dle článku usuzuji, že je nejlepší řešení zajít do nějakého certifikačního střediska, aby člověk byl ušetřen o nemalé množství komplikací… popravdě řečeno, existuje nějaké takové středisko v ČR? nebo je nejbližší na Slovensku? 🙂 Děkuji za případné rady a tipy. A samozřejmě gratuluji k úspěšnému složení!
Jan Zítko
cleverity
21. 10. 2015 at 14:14
Díky Honzo,
já jsem opravdu prošel doporučenou literaturu, a sám si navíc občas něco nasimuloval. V americe na to tuším existuje speciální školení, ale myslím si, že když to nastudujete, a máte nějakou praxi (jako že máte:) zkoušku složíte. Tuším že Gopas zahrnuje certifikace od Kryterionu, tak se tam zkuste pozeptat. Jinak i na webu Kryterion budou seznamy certifikačních středisek – já nehledal, neboť jsem se rozhodl rovnou na možnost domácího testu…
R.